Diagnostika rakoviny

Ačkoliv je pro léčbu rakoviny včasná diagnostika klíčová, tato bývá velmi obtížná. Pacient o svém problému často vůbec neví a problémů si všimne teprve ve chvíli, kdy se projevují první komplikace způsobené růstem metastáz. Nádorová onemocnění se pak diagnostikují pomocí pěti základních skupin metod:

  • Metody biochemické spočívají ve vyšetření krve, moči nebo stolice na množství určitých látek. Pokud jsou látky obsaženy ve větší míře, než je obvyklé, nazývají se nádorové markery (ukazatele). Ve své podstatě se jedná o bílkoviny, jež jsou produkovány nádorem.

    Nejčastějším typem biochemického vyšetření je test na okultní krvácení, během kterého si pacient po tři po sobě jdoucí dny sám odebírá vzorky stolice, které následně odnese lékaři. Pomocí testu se zjišťuje, zda je ve stolici obsažena krev, což může (ale také nemusí) značit přítomnost rakoviny.

  • Metody genetické zkoumají případné změny ve vzorcích DNA.

  • Metody bioptické zahrnují odběr tkáně (např. pomocí bioptické jehly, trubičky s optikou nebo chirurgického zákroku) a jejímu podrobnému prozkoumání pod mikroskopem. Odběr vzorku se nazývá biopsie, jeho následné vyšetření pak histologie.

    Velmi častým vyšetřením spadajícím do těchto metod je tzv. kolonoskopie, během které se do tlustého střeva pacienta zavádí dutá trubice se sondou, jež přenáší obraz střeva na obrazovku. Toto vyšetření umožňuje nalézt případný nádor a odebrat z něj vzorek. Na velmi podobném principu funguje i další vyšetření, tzv. bronchoskopie, kdy se trubice zavádí do průdušek a hledá přítomnost případného nádoru plic.

  • Metody cytologické ve vzorku tekutiny (mozkomíšní mok, výpotek apod.) sledují přítomnost nebezpečných buněk.

  • Metody zobrazovací hledají případné nádory na rentgenových a jim podobných snímcích.

    Hojně využívané jsou použití ultrazvukového vyšetření, klasického rentgenu pro odhalení nádoru na plicích, mamografie pro důkladný rentgen prsou nebo počítačové tomografie (CT), během kterého je tělo pacienta snímkováno ve speciálním tunelu. Obdobným vyšetřením jako CT je pak magnetická rezonance, během níž je však pacient v tunelu vystaven silnému působení magnetického pole.

    Poněkud specifické vyšetření pak představuje vylučovací urografie, což je rentgenové vyšetření ledvin a močovodů s tím, že se pacientovi nitrožilně podá barevně kontrastní látka, jež je dobře vidět na rentgenu a postupně se ledvinami vylučuje z těla. Snímkování se provádí opakovaně v intervalech několika minut a díky průtoku podané látky ledvinami lze na rentgenu zpozorovat případný nádor. Na stejném principu funguje i angiografie jen s tím rozdílem, že při ní se snímkování provádí jednorázově a to okamžitě po podání kontrastní látky.

Více informací o léčbě rakoviny se můžete dozvědět také na dalším našem webu www.sab-medical.com